Nachlazení versus chřipka


Slýcháme to dnes a denně a možná také sami používáme, chřipka a nachlazení nám občas splývají do jednoho. Kolegyně se po týdnu nemoci vrátí do práce a když se jí zeptáte, co jí bylo, odmávne rukou: “Ale, skolila mě chřipka.” Pravděpodobně se nad tím ani nepozastavíme, pak nám však jednou může přijít podivné, proč ti, kdo se nechali očkovat proti chřipce, také onemocní. Neexistuje samozřejmě pouze chřipka, ale nemocný jedinec popisuje příznaky, které za chřipku pokládáme, protože si ji zaměňujeme s nachlazením. Pokud jsme se nechali očkovat sami, možná budeme poté lehce zklamáni. Jak je to tedy s chřipkou, nachlazením a očkováním?


Jako nachlazení lidově označujeme akutní virový zánět nosu a hltanu. Kolegyně by jistě byla o něco přesnější, kdyby řekla, že ji skolila viróza, protože v případě nachlazení i chřipky jsou původcem nákazy viry, ty jsou však v každém případě jiné a onemocnění doprovázejí také poněkud odlišné příznaky. Nachlazení je nejběžnější z lidských nemocí, dospělé potrápí průměrně dvakrát až čtyřikrát ročně, školní děti s ním mohou bojovat měsíc co měsíc, tedy cca. až dvanáctkrát ročně, o čemž by mohli v některých rodinách dlouze vyprávět. Přenos ve školním prostředí a mezi členy rodiny probíhá spolehlivě, a pokud má jedinec navíc sníženou imunitu, může se s nachlazením potýkat skutečně celý rok.

Nachlazený člověk kýchá, má rýmu, ucpaný nos, pociťuje nepříjemné škrábání v krku, hrdlo mívá zahleněné, cítí se unavený a může mít bolesti žaludku nebo hlavy. Nachlazení běžně trvá tři až pět dní, kašel však může doznívat až tři týdny.

Chřipka (Influenza) je rovněž vysoce nakažlivá virová infekce, na rozdíl od pozvolného rozvinutí nachlazení přichází rychle, ohlásí se zpravidla horečkou spojenou se zimnicí, doprovázenou bolestí těla i svalů. V hrdle cítíme intenzivní bolest, stejně tak nás pobolívá na hrudi v oblasti průdušek. Suchý, dráždivý kašel se u některých pacientů dostaví hned na počátku nemoci, u jiných až později. Chřipka nás potrápí šest až sedm dní, pokud se ovšem nepřidají komplikace. K těm nejčastějším patří zápal plic, zánět vedlejších nosních dutin, zánět středního ucha apod.

Nemoc je způsobena RNA virem z rodu Orthomyxoviridae. Po světě se šíří vždy v sezónních epidemiích a dočasně narušuje ekonomiku ztrátou produktivity nemocných a zvyšuje její výdaje na zdravotní péči. Chřipková epidemie může přerůst až do nezměrné pandemie, při níž jí následně podlehnou milióny lidí a tisíce jich zemřou. Chřipka je sezónní onemocnění a nejčastěji se objevuje v zimních a jarních měsících. Zdrojem infekce je nakažený člověk nebo zvíře. K přenosu dochází kapénkovou infekcí: mluvením, kašláním, kýcháním atp.

Očkování proti chřipce je nepochybně výborná prevence, ale samozřejmě není samospasitelné. U každého jedince může působit jinak, někdo neonemocní chřipkou vůbec, u druhého se jeho zásluhou v případě propuknutí nemoci potlačí potenciální rizikové příznaky. Nemoc se tak může podobat jen lehkému nachlazení. Rozvinutá chřipka je však onemocnění závažné, které nezřídka způsobuje rozsáhlé komplikace, před nimiž se očkováním chráníme.

Virus chřipky se vyskytuje ve třech odlišných typech, označovaných jako A, B a C. Uvedené typy A a B nejčastěji infikují člověka. Očkujeme se jen proti těm chřipkovým virům a jejich mutacím, které jsou známé a potenciálně hrozí v době, kdy se necháváme očkovat. Může se ale objevit – a jednou za čas se tak skutečně děje, cca. po 20 – 30 letech – i typ nově zmutovaný, který následně zpravidla spustí závažnou epidemii či zmíněnou pandemii – takže stoprocentní spolehlivost zaručit nelze. Očkování přesto rozhodně vřele doporučujeme, je to zatím jediný známý způsob, jak se chránit před tímto závažným onemocněním.

Zdroj: Wikipedia

Redakce