Aby manželství vydrželo…


Manželství jako klidný, láskyplný přístav, kde si partneři rozumí, milují se až do skonání věků, bylo ideálem červené knihovny snad odnepaměti. Menší mráčky v ní byly překonány a všechno dobře skončilo. Ovšem za hranicí všedních dnů manželských či spíše všeobecně partnerských svazků na nás čeká celá řada úskalí, jimiž musíme proplouvat. A tak místo poklidného přístavu naše vztahy občas připomínají pořádně dobrodružnou plavbu. Jak si ji aspoň trochu usnadnit a chopit se pomyslného kormidla, aby se vztah nestočil do jiného směru než bychom si přáli?


“V lásce totiž vyhrává ten, kdo má rád míň,” zní mi vždy hlavou trefná slova známé písničky, která se zdají být protimluvem, ale přesto praxe ukazuje, že na nich je víc než jen ždibec pravdy. Rozhodně se zde nemluví o těch, kdo partnera vůbec nemilují, ti pak asi v daném partnerském svazku nebudou nejšťastnější či to pro ně bude jen svazek formální. Přehnaná jednostranná náklonnost však může někdy vztah dovést až k neodvratnému zániku.

Ve vztazích vždy bývá jeden partner závislejší než druhý. Nezřídka se však v průběhu vývoje vztahu tato závislost v jednotlivých obdobích i střídá, což je stav ideální, protože zátěž vztahu se přesouvá mezi partnery a vzniká jakási rovnováha. Není tomu tak vždy, a proto dobře zvažte, koho chcete po svém boku mít. Někdy totiž své ano skutečně říkáte člověku, který bude mít v centru pozornosti vás, jindy si však spolu s partnerem potenciálně berete také jiné ženy, alkohol, osamělé noci a věčné pochybnosti o partnerově náklonnosti. Pokud vám potenciálně hrozí druhý případ, což je spíš muž na krátký románek než pro dlouhodobý vztah, zkuste aspoň být nad věcí a svůj zájem o něho nepřehánět, možná budete mít štěstí a ještě se včas vaše úlohy přehodí a do role toho závislejšího se dostane on.

Pamatujte si také, že manželství ani partnerský vztah dlouhodobě nemůže fungovat jen na sexu, i kdyby byl sebelepší. Stejně tak jej ani doslova nadpozemský sex nezachrání. Očekávat změnu sexu po vstupu do manželství je omyl, změní se přirozeně s postupem času, tu k horšímu, tu k lepšímu, ale svatebního zvony vás rozhodně nekatapultují do nebeských výšin erotiky a smyslnosti. Sex se v manželství v průběhu let mění, jednou je zkrátka pestrý, jednou ne.

Nikde není stanoveno, zda a jak často je třeba se pohádat či jinak pročistit vzduch, aby to vztahu prospívalo. Jedni vedou bojovnou “italskou” domácnost, jinde sem tam vládne spíše uražené ticho. Podstatné však je najít nakonec cestu určitého kompromisu či smíru. A to se podaří, pokud partneři umí také přiznat svou chybu, nebo aspoň připustit možnost omylu. Někdy to jde ještě o kousek dál, to když partneři až tolik nebazírují na absolutní pravdě a uprostřed nesmyslné hádky o maličkosti jsou schopni říct – “Dobře, asi jsem si toho nevšiml,” a to i přesto, že si uvědomují svou nevinu. Je to možná trošku absurdní, ale skutečně to dost často funguje. Pravda ve vztahu je občas tak trochu relativní. Jednou ustoupíte či odpustíte vy, podruhé partner, pouze pokud ustupuje vždy jen jedna strana, pak není něco v pořádku.

Svatba také není povelem k převychování a předělání partnera. Jaký je před svatbou, takového si jej berete, a kromě přirozeného vývoje (škarohlídi řeknou, že jedině k horšímu) žádnou radikální změnu neočekávejte a hlavně se nesnažte ani realizovat. Kromě věcí ryze praktických, rozdělení nových povinností (pokud takové jsou), od partnera zásadní přerod ani nemůžete chtít. Pokud to mezi vámi skřípe před svatbou, rozhodně to tento obřad nenapraví. Svatba má být zpečetěním vztahu, ve který věříte a o němž jste přesvědčena, že bude fungovat dlouhé roky. Má být potvrzením, že tento člověk je vaše druhé já ze všech stránek. Nic víc, ale ani nic méně.

A konečně neměňte při vstupu do partnerského svazku a manželství sama sebe, nevzdávejte se svého já a nepodřizujte se partnerovi. Bohužel se stává, že mnohé ženy přebírají vše, co zajímá partnera, za své, a vlastní zájmy a přátele opouštějí. Pokud se však něco stane, vztah zaskřípe, ba dokonce skončí, náhle zjistí, že partnerovi přátelé jsou více loajální vůči němu (vcelku pochopitelně) a své přátele nechaly kdesi v minulosti. Vystříhejte se této hlavní chyby, nic dobrého s sebou nepřinese, naopak sama sebe ochuzujete o důležité pilíře pro chvíle, kdy přijdou horší časy, které potkají většinu vztahů a ne všechny se z nich úspěšně vzpamatují. Pokud si však zachováte své já, budete všemu, co vás čeká, lépe čelit a možná se po menším kritickém oddálení díky svým stabilním pilířům jednou zase pevněji semknete. Nezapomínejte, že vše, co jste dělali za svobodna, z vás udělalo právě toho člověka, do kterého se váš manžel zamiloval.

Redakce