Muži to zkrátka nevidí


Prostorovou orientaci mají muži lepší, ale prostor ledničky je pro ně nepřehledným chaosem, protože je příliš přeplněný jednotlivostmi a detaily. Ženy však tomuto prostoru naopak vládnou. A když muž řekne: “Žádný borůvkový jogurt tu není,” vyčaruje žena odkudsi z mrazivého chladu rovnou tři borůvkové jogurty naráz. Možná trochu přehnané, ale mozek mužů a žen v tomto směru pracuje skutečně velmi odlišně a muži některé věci jednoduše nevidí. Zvláště proto, že je ruší detaily, které naopak ženy rozeznávají se znatelnou lehkostí.


Vrátila jste se od kadeřníka, ale dokud jste na to speciálně neupozornila, nedočkala jste se žádné, natož pochvalné reakce? Možná už dnes nad tím mávnete rukou, prostě to tak je. Podle odborníků se muži umí soustředit na jeden cíl, a pokud váš nový účes tímto cílem není (milimetrový škrábanec na novém autě by více než pravděpodobně bez povšimnutí nenechal), nevšimne si ho. Ženy musely mít odedávna rozhled, vidět doslova, co se kde šustne, protože ony střežily “rodinný krb”, v dávných dobách byly strážkyněmi ohně. A muži se museli umět koncetrovat na jediný cíl, jak zajistit potravu. Tento vývojový model je dnes všeobecně znám, muži jsou lovci, ženy strážkyně.

Zvláštní je, že zatímco u vlastní ženy jakoby se mužům detaily rozostřovaly, u žen cizích je vnímají poměrně intenzivně. Zase však platí tentýž model, ať se nám to líbí nebo ne, že neznámá žena je vzrušující neprozkoumané území, takže je nutné je detailně prostudovat. Na druhou stranu muži detaily nevidí nejen na vlastních partnerkách, ale často přehlédnou leccos i sami na sobě. Takže zbyteček pěny na holení, který uvízl na uchu či zubní pasta, která se kdovíproč uhnízdila na bradě, a podivně rozvrkočené vlasy, to všechno při svém vnímání celku vůbec nemusí postřehnout. A když něco nevidí na na sobě, tím spíše to nevidí kolem sebe – špinavé nádobí ve dřezu, vousy na umyvadle či menší potopa kolem vany po panské “velrybí” koupeli. Kdeže?

Všechno tohle známe a dlužno dodat, moc věcí s tím nenaděláme, i když s tou pozorností a zaměřením na detaily můžeme mužům aspoň trochu pomoci. Nejlépe s nadsázkou a humorem, ostatně proč se spolu těmto partnerským “nehodám” občas nezasmát. Lepší než aby se z nehod staly neshody. Zloba ve výsledku ničemu neprospívá. Stačí, když muže nasměrujeme a budeme se ptát tak, že z otázky zjistí, kam má svou pozornost zaměřit. Při příchodu od kadeřníka se tedy ptejme: Jak se ti líbí můj nový účes? Potom jistě získáme odpověď, na kterou bychom jinak asi marně čekaly. Muži nejsou slepí, to jen zkrátka občas nejsou zcela soustředění.

Redakce