Výročí týdne: první meteorologická družice


Pravidelným pořadem, k němuž velká část národa zpravidla podvečer usedá, je předpověď počasí. Mnohdy se rozčilujeme, že dlouhodobější předpovědi se nenaplňují, při plánování dovolené bychom nejraději věděli počasí nejméně půl roku předem. To zatím však není možné, na relativní přesnost předpovědi se můžeme spolehnout tak dva tři dny předem, zásadní odchylku zpravidla nemívá ani týdenní předpověď, pokud ovšem nedojde k náhlé frontální změně. Poručit větru dešti zkrátka neumíme. Dnes však jž máme mnohem lepší prostředky pro zjišťování situace, nejen ze Země, ale i z “vyšších” sfér. Pomáhají nám k tomu také meteorologické družice, jejichž první sestra byla vypuštěna na oběžnou dráhu 17. února 1959.


Meteorologické družice jsou umělá kosmická tělesa, která slouží k získávání dat o stavu atmosféry Země a vývoji počasí. Využívají se rovněž ke sběru a přenosu dat různého charakteru, k ověřování teorií a předpokladů spojených s výzkumem zemského povrchu. Za první meteorologickou družici je pokládána družice Vanguard 2, která byla vypuštěna zmíněného 17. února 1959.

Dnes již nikoho neudiví, že v televizním zpravodajství, a to zejména v rámci předpovědi počasí, vidíme družicové snímky Země, na nichž je dokumentován především frontální postup. Tato dnešní vymoženost je nám poskytována právě zásluhou vypuštění následovníků zmíněné první družice. Čeští meteorologové data z družic přijímají od konce 70. let minulého století. Dnes jsou známá zejména data získaná z geostacionární družice METEOSAT.

Pro upřesnění si ještě řekněme, že rozlišujeme dva základní typy meteorologických družic: geostacionární a polární, podle toho, jakým způsobem “obíhají” zeměkouli. Geostacionární meteorologické družice obíhají Zemi nad rovníkem ve výšce 35 880 kilometrů, což ale působí na první pohled tak, jako by byly “zavěšeny” nad jedním místem nad Zemí. To je i případ nám známé geostacionární družice METEOSAT, která z neměnné pozice nad Guinejským zálivem pravidelně snímá celou Evropu a Afriku, západní Asii, část jižní Ameriky a většinu Atlantského oceánu.

Polární družice je tak trochu slangové označení pro družici, která při každém obletu zeměkoule obíhá jak severní, tak i jižní pól. “Nevisí” tedy nad jedním místem jako družice geostacionární, ale skutečně zeměkouli oběhne – a to co nejpřesněji vždy nad oběma póly. I ta meteorologům a vědcům poskytuje zajímavé údaje, které jsou pak zpřístupňovány i nám.

Zdroj: encyklopedie Navajo

-red-