Objevem, který znamenal významný historický mezník celosvětového významu, se stal vynález Johannese Gensfleische, řečeného Gutenberga, který se narodil přibližně mezi léty 1397 a 1400 v mohučské patricijské rodině Gensfleischů (své známější příjmení převzal z názvu rodového sídla – dvora Zum Gutenberg). Přesně stanovit můžeme až den jeho úmrtí, slavný vynálezce zemřel v rodné Mohuči 3. února 1468. Označení za vynálezce knihtisku není úplně přesné, spíše by se mělo říci, že byl vynálezcem technologie mechanického knihtisku pomocí pohyblivých liter. A za pomoci této technologie zahájil 23. února 1455 masové tištění tzv. Gutenbergovy Bible, první Bible, která se na světě objevila ve větší sérii.
Gutenberg byl původně brusičem drahokamů a zrcadel, a také zlatníkem a právě tato zkušenost s puncovními razidly a pečetními typáři jej zřejmě k myšlence odlévání jednotlivých písmen z kovu pro sestavení strany přivedla. Dříve se proto tiskly často jen části knih, avšak nyní již nic nestálo v cestě tisknout obrovské množství celých knih ve značných sériích. 23. února 1455 ostatně sám vynálezce ukázal budoucím generacím cestu, když se pustil do masového tištění výše zmíněné Gutenbergovy Bible.
Za svého života se Gutenberg žádné valné slávy nedočkal – spíše naopak: velké tiskařské plány skončily zabavením strojů a obchodním neúspěchem. Jeho přelomový objev však záhy umožnil sériovou výrobu knih a v souvislosti s tím také informační a vědeckou revoluci a rozšíření vzdělanosti mezi širší vrstvy.
Zdroj: Wikipedie
-red-
Další zajímavé články:
- Výročí týdne: založení spolku českých bibliofilů
- OCR – tři písmenka, která pomáhají s elektronizací dokumentů
- Knihovnice otevírá klíčkem literární svět
- Leonardo Da Vinci – výstava vynálezů a reprodukcí obrazů
- Bezplatná valentýnská věštírna v DBK
