Výročí týdne: Gutenbergův knihtisk a bible

bible
Objevem, který znamenal významný historický mezník celosvětového významu, se stal vynález Johannese Gensfleische, řečeného Gutenberga, který se narodil přibližně mezi léty 1397 a 1400 v mohučské patricijské rodině Gensfleischů (své známější příjmení převzal z názvu rodového sídla – dvora Zum Gutenberg). Přesně stanovit můžeme až den jeho úmrtí, slavný vynálezce zemřel v rodné Mohuči 3. února 1468. Označení za vynálezce knihtisku není úplně přesné, spíše by se mělo říci, že byl vynálezcem technologie mechanického knihtisku pomocí pohyblivých liter. A za pomoci této technologie zahájil 23. února 1455 masové tištění tzv. Gutenbergovy Bible, první Bible, která se na světě objevila ve větší sérii.


Princip knihtisku jako takového byl znám již před Gutenbergem, avšak tisk to byl finančně nákladný, protože každá stránka se musela kompletně odlít či vyřezat ze dřeva, a podobná litina či dřevořezba se v případě tohoto tzv. blokového tisku musela udělat pro každou stránku zvlášť. Gutenbergův nápad sestavit stranu z jednotlivých znaků (písmen), která se dala přeskupit a použít znovu na jinou stranu, celý tisk podstatně urychlilo a zlevnilo.

Gutenberg byl původně brusičem drahokamů a zrcadel, a také zlatníkem a právě tato zkušenost s puncovními razidly a pečetními typáři jej zřejmě k myšlence odlévání jednotlivých písmen z kovu pro sestavení strany přivedla. Dříve se proto tiskly často jen části knih, avšak nyní již nic nestálo v cestě tisknout obrovské množství celých knih ve značných sériích. 23. února 1455 ostatně sám vynálezce ukázal budoucím generacím cestu, když se pustil do masového tištění výše zmíněné Gutenbergovy Bible.

Za svého života se Gutenberg žádné valné slávy nedočkal – spíše naopak: velké tiskařské plány skončily zabavením strojů a obchodním neúspěchem. Jeho přelomový objev však záhy umožnil sériovou výrobu knih a v souvislosti s tím také informační a vědeckou revoluci a rozšíření vzdělanosti mezi širší vrstvy.

Zdroj: Wikipedie

-red-