Vznikl stetoskop kvůli bujnému poprsí?


Pokud chtějí fotografové zdůraznit, že muž či žena na fotografii jsou lékaři, oblečou je do bílého pláště a na krk jim obvykle pověsí stetoskop. Setkáváme se s ním od dětství, lékař ho používá při vyšetření dýchacích potíží i při měření tlaku, kruhová ploška přiložená na tělo nás vždy chvilku zastudí, tím spíše, pokud máme zvýšenou teplotu nebo horečku. “A teď zhluboka dýchejte a nedýchat!” instruuje nás lékař. Ani si neuvědomujeme, jak dobře tento přístroj známe. A kdy a kde se zrodil?


Třebaže to bude znít úsměvně, mohla za to prý jedna paní s velice výrazným poprsím. Dříve byli lékaři zvyklí přikládat k lidskému tělu ucho, aby zachytili srdeční ozvy a také diagnostikovali různé dýchací potíže signalizující, že něco není v pořádku. Tento postup je doložený jako běžně využívaný již ve starověkém Řecku. Středověk však na tuto metodu zapomněl a znovuobjevení se dočkala až za časů renesance a humanismu.

Lékaři vzhledem ke svému povolání zpravidla bývají nuceni a časem překonají určitý daný stud před lidským tělem a jeho jednotlivými partiemi, jinak by nemohli své povolání vykonávat. Přesto byl podle všeho roku 1816 lékař René Théophile Hyacinthe Laënnec zaskočený návštěvou mladé, korpulentní pacientky, která měla výrazně vyvinuté poprsí. Chvíli rozvažoval, jak danou ženu nejlépe vyšetřit, až si vybavil dva kluky, které kdysi viděl stát u duté klády, přičemž jeden do ní na jedné straně ťukal a druhý – s uchem přitisknutým k dutině – zvuku naslouchal. Inspirován tímto zážitkem vzal proto papír, stočil ho do trubičky a přiložil ženě jedním koncem na dmoucí se hruď. Z druhé strany pak již mohl pohodlně naslouchat. Zjistil navíc, že srdce slyší mnohem lépe, než když k pacientovu tělu přikládá přímo ucho.

A pak již stačilo nový objev ještě trochu vylepšit. Laënnec následně historicky první stetoskop vytvořil z dřevěné trubičky dlouhé přibližně 23 cm a široké asi 4 cm. Dřevěný stetoskop jeho následovníci používali až do roku 1850, kdy se začal vyrábět z pryže, a pár let poté se k němu navíc připojily i charakteristické olivky do obou uší, jak je máme v povědomí dnes. Posledním krokem k vytvoření moderního stetoskopu bylo připojení mikrofonu v roce 1878.

Stetoskop, nebo také tzv. fonendoskop je tedy jednoduchý lékařský nástroj k poslechu a vyšetření pacienta. V dnešní době jej tvoří zvoncový konec, který se obvykle přikládá k tělu pacienta a umělohmotné nebo pryžové hadičky se sluchátky. Nejčastěji se používá k vyšetření srdce (šelesty, tlukot srdce), plic (dýchání), při sledovaní střevních pohybů a velice často se spolu s tonometrem k měření tlaku přikládá ke kloubní jamce. A nyní nadto víme, čemu vděčíme za jeho vynalezení.

Zdroj: Wikipedie

Redakce