V páru není většina


Žena a muž, jak by si ti dva mohli rozumět, když muž chce ženu a žena muže? Už jen na téhle humorně pojaté životní moudrosti je založeno první nedorozumění v páru, které však na druhou stranu existenci vztahu jako takového umožňuje. Každý z partnerů má zcela jistě o některých věcech jinou představu než ten druhý, a tyto představy jednou budou stát proti sobě. Zpravidla se tak poprvé stane až v okamžiku, kdy opadne hlavní vlna zamilovanosti, při níž se oba partneři snaží udělat tomu druhému, co mu na očích vidí.


Když jste zamilovaní, partnerova přání a sny se velice lehko stávají i vašimi přáními. Snažíte se vyhovět a není vám to ani proti mysli. Jednoduše jste rádi za každý společně strávený čas, za každou radost, kterou partnerovi můžete udělat. Tento stav věcí však netrvá věčně a pomalu se vracíte ke svému ne již tolik omámenému já, které má své potřeby a už se vám nechce na všechno kývnout.

Partnerovi pak otevřeně řeknete, že něco chceme jinak, ale on s vámi kupodivu tentokrát nesouhlasí. Podle druhu přístupu dojde následně k různě intenzivní první výměně názorů, respektive odlišných stanovisek. V tu chvíli by se vám hodilo, kdyby po vašem boku stál někdo, kdo by vás ve vaší pravdě podpořil, ale nikdo takový není. Pár jsou dva, což je jeden a jedna, a ti nyní stojí proti sobě. Nastává čas skutečného prověření vztahu. Zjištění, zda spolu pár umí vycházet, hledat řešení a kompromisy. V krajním případě se může stát, že od té chvíle bude vztah směřovat k zániku.

Občas je z pohledu zvenčí až úsměvné, kvůli jakým, na první pohled banálním věcem se rozhoří vášnivý spor. Zda bude k obědu to neb ono, na co se budete dívat v televizi či co společně podniknete. V ten okamžik začne boj o moc. Ten nakonec ukáže, kdo je ve vztahu dominantnější. V některých relativně vyrovnaných vztazích se tato dominance průběžně střídá. Jako dominantnější se projeví ten, kdo v daném období více prosadí svou.

Moudřejší ustoupí… říká se, ale samozřejmě ne vždy to je nutně ten s lepším nápadem (pokud vůbec v řadě případů lze mluvit o tom, co je lepší a co horší). Spíše tedy platí, že když není možné, aby existovala rozhodná většina, pak jeden, druhý nebo oba ustoupí. Pokud se dostanete do podobného sporu a poznáte, že už si přejete nějaké řešení, přičemž však své pozice nechcete úplně vyklidit, zvolte možnost: dobře, dnes to bude takto, ale příští volba je na mně. A nebo si pomozte humorem. Není lepšího řešení než se nějakému banálnímu sporu společně zasmát, samozřejmě to neznamená partnerovi se vysmát, tak by jen vzplanul spor ještě větší.

Rozdílné názory a spory ke vztahu patří. Nenesou s sebou jen to negativní. Do jisté míry vztah dynamizují a oživují. Představa, jak vzorná žena obskakuje svého manžela, nebo muž uctívá svou ženu jako bohyni a na vše jí kýve, zavání z dlouhodobého hlediska nudou, předvídatelností a tím pádem i rizikem rozchodu. Spor je často také bojem o určitý potřebný kousek volnosti. Drobné spory navíc vyvolávají i elektrizující atmosféru. Ovšem obecně platí, že do postele byste neměli vstupovat rozhádaní. Italská domácnost u některých párů kupodivu dobře funguje, pokud se však budeme držet průměru, je pro udržení dlouhodobého vztahu nutné naučit se dělat kompromisy.

Redakce