Udržení dlouhodobého vztahu


Neexistuje žádný univerzální recept, jak po svém boku udržet partnera až do “konce společných dnů”. Nikde není žádná záruka, že i když vy budete dělat podle obecných měřítek všechno “dobře”, tak někde něco nezaskřípe a kolečka vztahu, která se do té doby roztáčela bez velkých problémů, se náhle nezačnou zadrhávat. Pravdou je, že žádný člověk není neomylný, takže sem tam nějaké to šlápnutí vedle přijde. A pokud nasloucháme vyprávění partnerů, kteří spolu strávili velký kus života, zpravidla potvrzují, že na své cestě museli mnohé překonávat, ale společnými silami a protože oba chtěli, tak to dokázali.



Můžeme se společně podívat aspoň na několik věcí, které však k trvání vztahu mohou pozitivně přispět. Na prvním místě stojí nepochybně tolerance. Pár jsou dva, každý má své zvyky, pochází z jiného prostředí a i když se hodnoty v mnoha ohledech podobají, jinak by se pár asi ani na delší čas nedal dohromady, přesto je zde řada rozdílů. Velmi pravděpodobně má váš partner zvyky a chyby, které vás rozčilují, a stejně je na tom i on. Třeba partner není schopen přijít nikam včas, neshodnete se na společném televizním programu nebo máte úplně jiný hudební vkus. Snažte se udržet míru tolerance co nejblíže úrovni na počátku vztahu, vzpomeňte si, že tehdy vám to zdaleka tolik nevadilo, ba vám mnohé dokonce imponovalo. Hlavně nechtějte partnera za každou cenu změnit. Jeden moudrý citát praví, že i kdyby se vám jej změnit podařilo, rozešli byste se, protože by už nebyl tím, do koho jste se zamilovala.

Zkuste vidět přítomnost jako nejlepší životní období a neohlížejte se do minulosti, do jiných časů, u nichž už milosrdný čas setřel největší hroty a bolesti, takže snadno zapomínáte, že s minulými partnery nebylo jen to hezké, jinak byste se nerozešli, a že když jste byli sami, měli jste sice svobodu, ale tížila vás zároveň samota. Nesrovnávejte proto svůj současný vztah s těmi předešlými, a ani se vztahy, které máte kolem sebe. Nikdy obvykle nevidíte dál než na vnější pozlátko. A pokud už máte podobné neodbytné myšlenky v hlavě, tak je aspoň nepředhazujte svému partnerovi.

Do společné budoucnosti se dívejte s optimismem a stanovujte si dosažitelné cíle a hezké společné plány, nejen pracovní a rodinné, ale samozřejmě také relaxační. Když se na těchto plánech s partnerem shodnete, víte, že oba hledíte do budoucna stejným směrem.

Protiklady se přitahují a možná to díky tomu ideálně klape v posteli, kde muž chce ženu a žena muže, tudíž protikladnost je splněna, ale pokud jste zcela odlišní a stále cítíte, že každý z vás má tendenci tíhnout k úplně jiným věcem a množina společných zájmů se ne a ne protnout, sama si asi do této životní rovnice dosadíte závěr, zda je to situace dlouhodobě udržitelná. Zvlášť když vezmete v úvahu, že skutečně nechcete (a obvykle ani nedokážete) druhého změnit a na druhou stranu se dlouhodobě ani vy všemu nedokážete ve všech směrech přizpůsobovat a potlačovat vlastní já. Možnou berličkou je v tom případě zkusit najít společný zájem, třeba úplně nový, abyste měli spojující prvek, o který je možné se opřít.

Bez sdílení a komunikace vztah rovněž neudržíte. Komunikace ve vztahu není o detailním rozboru, co se stalo ten který den, ale o naslouchání a porozumění ve všech zásadních věcech, které partnera i vás těší, nebo naopak trápí, o potvrzování vzájemných hodnot, lásky a partnerského přístupu. Měli byste být sobě navzájem partnery, milenci i kamarády a oporou při výchově dětí i udržování domácnosti. Vy byste měla být tím přístavem, kam partner rád po problematickém dnu přijde zakotvit, uklidnit se a potěšit. Podobné zázemí by vám samozřejmě měl umět poskytnout i on.

Třebaže se na počátku vztahu nezdají být vaši přátelé až tolik důležití, protože velkou část času se snažíte strávit spolu, přijde období, kdy zase budete rádi, že je máte, že máte s kým vyrazit na kafe nebo na nějakou akci. A pokud máte přátele, kteří jsou sympatičtí i partnerovi, což platí i naopak, dokonce je možné sezvat přátele z obou stran, a když se ti hned naladí na společnou notu, je to také jedna z životních výher, která váš vztah posílí.

Možná muži mívají při zaslechnutí svatebního slibu spíše osypky, ale pravdivost věty: být spolu v dobrém i zlém, by jistě nepopřeli. Bez toho to nejde. Jsou dny prosluněné štěstím a radostí, a pak také dny temnější než noc, ať už za tím stojí problémy, neštěstí či nemoc. V tu chvíli je třeba si být oporou. Je to právě ten čas, který váš vztah prověří. Proto si můžete pouze přát, abyste to ustáli se ctí a do dalších slunných dnů pak vyšli posíleni a se vztyčenou hlavou, protože vás dva, když jste spolu, jen tak něco neporazí.

Jistě nebude na škodu připomenout si známou teorii zkušeného manželského poradce, doktora Plzáka, který ze zkušeností a hovorů s letitými partnery pochopil, že dlouhodobý vztah je postaven na třech S – soucitu, stesku a starosti: soucitu s druhým, pokud má nějaké problémy, stesku po partnerovi, když se od nás jakýmkoli způsobem vzdálí a starostí o to, aby se mu něco nestalo a všechno mu vycházelo podle jeho přání a představ. V okamžiku, kdy přestáváte k manželovi cítit soucit či se vám po něm nestýská či o něj nemáte starost, tak je to vážné znamení, že je něco špatně.

Redakce