Na vysoké noze si žili již před staletími


Kdo by si dnes nechtěl žít na vysoké noze, tedy mít dostatek movitých i nemovitých statků, které by mu umožnily do jisté míry zabezpečený a bezstarostný život? Pokud bychom pátrali po původu tohoto rčení, museli bychom se prý ohlédnout až do poměrně dávné historie. Naše putování by nás totiž zavedlo až do Francie 12. století, na dvůr hraběte Gottfrieda z Anjou. A možná by nás v této souvislosti zaujalo, že již v té době Francie určovala módní styl. Vlastně to ale nebylo zase až tak nic divného, protože se jednalo o dobu, kdy se začala rozvíjet gotická kultura, která se právě z Francie rozšířila do celé Evropy.


Spolu s architekturou, malbou či knižní kulturou se odtud rozšířila i jedna módní novinka, kterou navrhl zmíněný hrabě Gottfried z Anjou, a ta se udržela na dalších dvě stě let, což rozhodně není málo. Vždyť co by za to dnešní módní návrháři dali? Gottfried tehdy navrhnul střevíce s tzv. zobanem, jistě si je vybavíte, někdy jsou součástí kostýmu šašků či harlekýnů, vpředu mají dlouhou, zužující se špičku, která je zakroucena nahoru.

A právě délka zobanu se stala nenápadným, ale uznávaným kritériem movitosti. Princové měli zobany nejdelší, až o délce 80 centimetrů, baroni kolem 60 centimetrů, rytíři 45 centimetrů, měšťané 30 centimetrů atd. Chudý lid, pokud vůbec dřeváky měl, pak nosil boty spíše nezdobené. Konce zobanů se zajišťovaly řetízky, ideálně zlatými, s jejichž pomocí se připevňovaly k nohavicím. A tak je pochopitelné, že čím větší zoban, tím výš musel být upevněn, aby nepřekážel. A podle toho se pak poznalo, na jak vysoké noze si kdo žije.

Někteří jazykovědci jsou však ve svých úvahách poněkud střízlivější, i když i v jejich podání za “život na vysoké noze” mohla součást obuvi, jednalo se však o podpatek a počátky rčení jsou v souvislosti s ním kladeny až do století sedmnáctého. Výška podpatku byla rovněž dána diktátem módy a vyšší podpatky si nemohl dovolit jen tak někdo. Proto ti, kdo měli peníze, rádi si vysoké podpatky pořizovali, aby se mohli ukázat (navíc paní móda funguje prakticky v každé době stejně, co je módní, to se zkrátka snaží mít všichni) – a samozřejmě, čím vyšší, tím lépe a tím spíše se dalo usuzovat, že kdo chodí na vysoké noze, tak si na ní také žije – a nouzí rozhodně netrpí.

Zdroj: Wikipedie

Redakce