Tornáda u nás nemáme? Omyl!


Slovo tornádo má pro nás stále příchuť exotična, mluví a píše se o nich hlavně v souvislosti se světovými katastrofami, obrovská ničivá tornáda postihují například Ameriku. Tento jev však přitom vůbec není jen záležitostí vzdálených končin, tornáda se objevují i u nás, nejsou možná tak ničivá, proto se o nich mluví zatím spíše výjimečně, ale rozhodně jich není zanedbatelný počet. Slovo tornádo pochází ze španělského nebo portugalského tronada, tj. bouřka, respektive tornar, což znamená točit se.


Důvodem, proč se domníváme, že tornáda, která se vyskytují za specifického typu bouří prakticky po celém světě, u nás nejsou, bývá ten, že si je spojujeme a tím je zaměňujeme za jiné přírodní jevy, hurikány, tajfuny či cyklóny, které skutečně vídáme spíše na televizních obrazovkách. Tyto tři termíny jsou jen jinými pojmenováními jednoho typu atmosférického jevu, který se nazývá tropická cyklona. Cyklona je mohutný, v průměru několikasetkilometrový oblačný vír, jenž vzniká nad tropickými moři a jehož existence se počítá v řádu jednoho až dvou týdnů. Tornádo je mnohem menší, rovněž atmosférický vír i pevninského charakteru s životností desítek sekund až desítek minut, ovšem s daleko větší intenzitou.

Tornádo v přírodě dokáže náhodnému pozorovateli předvést zajímavou, i když trochu děsivou podívanou, která se může v děsivý zážitek změnit, pokud by tornádo zasáhlo místo, kde se právě vyskytuje. Jedná se o silně rotující vír kolem přibližně vertikální osy, vyskytující se jako součást silných, tzv. konvektivních bouří. Nálevkovitý či chobot připomínající vír se přitom během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu a jeho síla je taková, že dokáže způsobit někdy i obrovské hmotné škody.

Nejvíce tornád je zaznamenáno v USA, konkrétněji v povodí řeky Mississippi ve státech Kansas a Oklahoma. Zde se jich ročně spustí k zemskému povrchu kolem 1400 (nejvíce se jich dosud vyskytlo v roce 2004, a to 1717). Nejčastěji se pak v průběhu roku vyskytují v období od dubna do června. V České republice nezanechávají tornáda větších škod a bývá jich zaregistrováno ročně kolem pěti.

Tornádo se jen velmi obtížně předpovídá. Skutečnost, že se v dané oblasti vyskytují silné bouře, ještě totiž nemusí znamenat, že se tam vyskytne tornádo. Silné tornádo může vzniknout i z docela malé bouře, nebo na čele studené fronty, kdy by to nikdo nečekal. V zásadě platí, že tornáda vznikají v nestabilních vzdušných masách. Síla tornád se čísluje podle tzv. Fujitovy stupnice o šesti stupních (F1 až F6). “Jednička” shazuje komíny či láme větve, před “šestkou” však prakticky nenajdete žádný úkryt, protože při rychlosti 510 až 605 km/h má extrémně savou sílu, což je jeho nejsmrtonosnější vlastností. Síla “šestky” je nepředstavitelně větší než při ještě zdokumentovatelném stupni F5, kdy (pro srovnání) jsou silné konstrukce domů srovnávány se zemí a vzduchem poletují objekty velikosti automobilu, které jsou lehce odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 metrů.

Pokud vás zajímají informace o výskytu tornád v České republice, najdete na internetu již několik stránek, z nichž nejprecizněji zpracované jsou weby: www.tornada.cz/tornada-v-cr/ a speciální oddíl na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu: www.chmi.cz/torn/, kde najdete aktuality, záznamy výskytu tornád, dokumentační fotografie i videa a další zajímavé informace.

Zdroje a více informací: Wikipedie, tornada.cz a chmi.cz

Redakce