Celozrnné versus tmavé


Stále ještě v některých lidech přetrvává přesvědčení, že označení tmavé pečivo je automaticky synonymem pečiva celozrnného. Na první pohled tmavý chléb může být žitný, který je pro racionální stravu doporučovaný pro výraznější obsah vlákniny a lepší účinky na organismus než běžný chléb pšeničný, ale nemusí. Žitný chléb totiž vyvolává nižší odezvu v hladině inzulínu než pšeničný, což je podle vědců pravděpodobně způsobeno tím, že žitný škrob se tráví pomaleji než škrob pšeničný. V každém případě je lépe ověřit si složení produktu, buď na etiketě, nebo u prodejce, který má povinnost mít takovéto údaje pro zákazníky nejlépe přímo nebo aspoň na vyžádání k dispozici.



Ani pšeničné výroby není samozřejmě vůbec třeba zatracovat, pouze je nutné volit správný typ, který v sobě skutečně obsahuje jak sacharidy, tak vlákninu, vitaminy, esenciální mastné kyseliny, stopové prvky a minerální látky. K nim patří například pečivo, nebo také těstoviny i samotná mouka, které jsou vyráběny zpracováním celého, tedy neloupaného zrna. Celozrnné rohlíky se tak vytvářejí z podobných přísad jako normální rohlíky, ale používá se v nich také určitý poměr celozrnné mouky. Ten by měl u pravého celozrnného výrobku odpovídat cca nejméně osmdesáti procentům celozrnné mouky z celkové hmotnosti. Díky tomu jsou mnohem vydatnějším zdrojem vlákniny (obsahují až 8,5 g ve 100 g), která dává žaludku pocit zasycení na delší dobu a v přiměřeném množství působí příznivě na trávicí trakt.

Jako v každém výrobním odvětví se však i zde lze setkat s různými pokusy o nápodobu stále populárnějších celozrnných výrobků přídavkem různých barviv, zejména karamelového, a z tohoto důvodu skutečně nelze spoléhat na barvu výrobku, ale na jeho reálnou skladbu. Další snahou, jak o něco méně, ale přece ošidit zákazníky, je umělé přidávání vlákniny, minerálů a některých vitamínů do výrobků, což lze odhalit ještě problematičtěji. Přesto bývají tyto výrobky při bližším zkoumání méně hutné, bělejší a jakoby jemnější. Jejich výživový efekt je umělými přísadami snížen a jsou tudíž méně hodnotné než výrobky vyrobené z přírodně získané celozrnné mouky.

Je vžitým omylem, že pouhý přechod z “bílého” na celozrnné pečivo pomůže ke snížení váhy. Kalorický přínos bývá obdobný, ale liší se mj. svým glykemickým indexem, který spolurozhoduje o pocitu nasycení. Zatímco bílé pečivo má vysoký glykemický index, celozrnné patří mezi potraviny se středním GI. Při redukčních dietách a zdravém životním stylu se doporučuje jíst potraviny s nízkým a středním GI, protože tyto potraviny díky vyššímu obsahu vlákniny vydrží déle v žaludku a navozují pocit sytosti. Pokud chcete mít záruku, že složení pečiva odpovídá skutečně normám platným pro celozrnné výrobky, pak je nejjistější cestou pořídit si domácí pekárnu a upéct si vlastní.

Zdroj: Wikipedie

Redakce