Zmenšení strachu dítěte z odloučení


Úzkost malého dítěte, když rodiče a zejména maminka někam odcházejí, je pochopitelná. Ne všichni rodiče si však dostatečně uvědomují, že by také svým dětem měli řádně a s předstihem vysvětlit, že sice odcházejí, ale zase se brzy vrátí. Slovo “brzy” je v tomto případě však pro dítě nic neříkajícím termínem. Lépe než “Vrátím se brzy” je tedy určit dobu, kterou si dítě dokáže představit: “Až se vyspinkáš” je už pro dítě mnohem představitelnější.



Samozřejmě je důležité také svůj slib splnit, aby příště dítě vědělo, že věci se dějí podle toho, jak jste mu řekli. O svém odchodu pak dítěti vždy řekněte nikoli až ve chvíli, kdy se již připravujete, ale s velkým předstihem – pokud je to samozřejmě delší doba než chvilkové zaběhnutí do obchodu, zatímco kamarádka nebo babička budou držet několikaminutovou stráž.

Čiňte tak i v případě, že dítě zdánlivě nejeví o váš odchod zájem. Až budete náhle pryč, může si teprve uvědomit, že tu nejste a začne být znepokojené nebo vystrašené. Jiné děti naopak bývají smutné, když odcházíte, přesto se pak často zase po vašem odchodu něčím rychle zabaví, takže není třeba si s každým odchodem na delší dobu dělat naopak starostí příliš. Když však dítě, které je jinak zvyklé na vaši neustálou přítomnost, necháváte déle v péči někoho jiného (tedy “samotné”) poprvé, pak se po návratu zajímejte, jak se dítě po vašem odchodu chovalo. Jestliže bylo vše v pořádku, příště se i vám bude odcházet lépe a při odloučení nebudete jako na trní.

Pouze v případě, že se vás dítě drží jako klíště a nedokáže se bez vás obejít ani na chvilku, je lépe když je budete na svou nepřítomnost uvykat postupně. Zkuste zpočátku být na chvíli z dosahu jeho zorného pole, pak jděte do vedlejšího pokoje a dobu vaší “nepřítomnosti” prodlužujte. Se starším dítětem je pak již snazší si o jeho úzkostech promluvit a vysvětlit mu, že se skutečně nemá čeho bát. A ještě jeden faktor je v tomto případě důležitý. Ověřte si, že dítě není nešťastné pouze s konkrétní osobou, která jej hlídá, zatímco jste pryč. Pokud je to tak, pak to řešte individuálně podle situace, v krajním případě si budete nuceni najít někoho jiného na hlídání, byť by tou prokazatelně nevhodnou “hlídačkou” byla například babička.

Redakce