Tajemství Devíti Neznámých

devetneznamych_m
Legendu o Devíti Neznámých jste možná nikdy neslyšeli, pokud samozřejmě nejsou vaším koníčkem dávná mystéria a tajemství. Tajemství však má lákavý nádech neznámého pro každého z nás, proto se za Devíti Neznámými vypravíme společně – a sice až do exotické Indie. Jistě je vám známo, že v tamní posvátné řece Ganze se chodí lidé koupat, koupou se zde i nemocní, přesto se však zdá, že nikdo z nich jejím prostředictvím nepřenesl nákazu na druhé. A tajemství vod Gangy s legendou o Devíti Neznámých údajně úzce souvisí. Prý je to dáno tím, že z podloží se sem dostává sterilizující záření, které hubí veškeré bakterie, a toto záření vychází prý z tajného chrámu, který se pod dnem Gangy nachází.



Tajemný chrám je pak zasvěcen tajnému učení Devíti Neznámých, které je založeno na mimořádných vědeckých znalostech zákonitostí tohoto světa, jež dodnes zůstává jiným skryto. Sama legenda se zrodila někdy v časech indického císaře Asoky, který vládl v Indii od roku 273 př. n.l. a byl vnukem prvního sjednotitele Indie. Asoka tenkrát neunesl pohled na válečné oběti při dobývání dalších území a válka se mu zcela zprotivila. Obrátil se proto k hluboké víře a náboženství – buddhismu, jehož prostřednictvím chtěl přinést radost a prospěch sobě i druhým. Buddhismus za jeho éry tak dosáhl nebývalého rozkvětu. Na druhou stranu si také přál, aby již nadále nebyly znalosti přírodních věd zneužívány k válečnému běsnění, a proto tyto vědy zakázal pezentovat veřejně.

Vývoj přírodních věd, bádání od struktury hmoty až po kolektivní psychologii, se proto od toho okamžiku na dlouhá léta ukrylo a Asoka pro ně založil tajnou Společnost Devíti Neznámých. Proč devíti? Moc tohoto tajemství totiž vždy vlastní pouze devět mužů, kteří mohou těžit přímo ze zkušeností, prací a dokumentů nahromaděných za řadu století a sami k nim navíc přidávají další objevy. Jedním ze zasvěcených Evropanů byl například tajuplný papež Sylvestr II., známý jako Gerbert z Aurillacu, původem benediktinský mnich žijící na přelomu 10. a 11. století. Bylo rovněž profesorem university v Remeši, arcibiskupem ravennský a nakonec také zmíněným papežem z milosti císaře Oty III.

Sylvestr II. pobýval ve Španělsku, a pak ho tajuplná cesta přivedla do Indie, kde prý načerpal různé vědomosti, nad nimiž žaslo jeho okolí. Ve svém paláci měl například údajně bronzovou hlavu (na principu jednoduchého automatu), která odpovídala Ano nebo Ne na otázky, jež jí kladl o politice a všeobecné situaci křesťanstva. Po jeho smrti však byla „magická“ hlava zničena a poznatky, které si přivezl, byly též pečlivě zatajeny. Po straně se pak šeptalo o papežově spřízněnosti s ďáblem, jenž mu hlavu umožnil sestrojit.

Zdá se, že dalším Evropanem, který se seznámil s učením Devíti Neznámých, byl v 19. století francouzský spisovatel Jacolliot, který byl svého času konzulem v Kalkatě. Jeho vědecko-fantastické dílo se přinejmenším vyrovná dílům slavného a nepoměrně známějšího Julese Verna. Ve Francii je toto dílo téměř zapomenuto, známo a oblíbeno je však například v Rusku, navíc se stalo “biblí” řady okultistů, proroků a divotvorců. Společnost Devíti Neznámých přitom Jacolliot ve svém díle prohlašuje za skutečnost. Již v roce 1860 tak ve svých knihách píše o tehdy nepředstavitelné myšlence uvolnění energie, sterilizaci ozařováním či psychologické válce. Od jeho časů až do současnosti se tak opakovaně objevuje příkladně myšlenka o tom, že nejnebezpečnější je věda o ovládání myšlení davu, protože ta prý umožní ovládnout celý svět. Píše se také o zabíjení člověka dotykem, fantastických možnostech mikrobiologie, přeměně kovů v zlato – tedy známém snu dávných alchymistů, o pozemských i mimozemských silách, tajemství gravitace, světla i o vývoji a pádu civilizace. To vše mají být oblasti bádání tajemného učení Devíti Neznámých. Vše je však stále zakryto neproniknutelnou rouškou tajemství. Jde o skutečnost nebo jen o dávný mýtus?

Redakce