Řekni mi to květinou

kytice_mJiž dlouhé věky, ba staletí nás životem doprovází vůně květin. Květiny odjakživa poutaly pozornost svým nepřehlédnutelným barevným oživením lesů, vod a strání, pokud bychom se vyjadřovali poeticky, ostatně květiny měly, mají a více než pravděpodobně budou mít v poezii své stálé místo, zejména v té milostné. Ohlédnutí za významem květin v různých historických etapách by vydalo na obsáhlou studii, my se nyní aspoň letmo ohlédneme do časů našich babiček a prababiček a porovnáme je s vnímáním dnešním. Základní princip přístupu ke květinám se nijak zásadně nezměnil, květiny mají stále funkci ozdobnou a reprezentační, pěstují se v hojné míře pro okrasu i jen pro radost.



Květiny jsou milým dárkem, zejména pro ženy, ale také se s jejich pomocí vyjadřuje určitá pocta při slavnostních okamžicích. Připisuje se jim i jistá symbolika, která ovšem vychází z životní reality. Bývají spojovány s ranou fází lásky a zamilovanosti, což bývá období, kdy jsou ženy květinami zahrnovány nejvíce, občas slouží k vyjádření omluvy. Ženy žijící v dlouhodobém vztahu, jimž partner náhle po čase znovu začne přinášet květiny, jsou nabádány ke zbystření pozornosti, zda tyto kytice nejsou kompenzací za nějaký tajný nemanželský románek.

Přesto však je zřejmé, že doba pokročila zejména v oblasti navazování vztahů a uzavírání manželství. Také se s informační otevřeností poněkud vytratilo nebo možná výrazně změnilo kouzlo tajností, náznaků, vyčkávání a prvních ukradených polibků. Přesto však romanticky zaměření a zamilovaní muži nosí svým dívkám na první schůzky kytičky, pečlivě vybrané či natrhané, ale také na poslední chvíli ukořistěné kdesi cestou. V celé řadě filmů – převážně z americké produkce – nechávají movitější pánové posílat svým vyvoleným květinové pugéty, což bývá s oblibou využíváno jako prostředek k menší zápletce.

Kdybychom se zaměřili na to, jaké květiny vídáme na televizních obrazovkách i na plátnech kin nejčastěji, pak by jim bezpochyby vévodily královny květin – růže. Trnité krásky také obvykle volí ten, kdo zatím neví, jaká květina patří na nejvyšší stupínek obliby potenciální partnerky, neboť s ní ve většině případů nelze nic zkazit. Svého času v našich zemích ovšem nad růžemi kralovaly jiné pestrobarevné květy – karafiáty. Při státem organizovaných oslavách Mezinárodního dne žen se karafiátů rozdávalo nepočítaně, také muži při té příležitosti svým manželkám věnovali právě tento všudypřítomný květ. I proto dnes mnozí na karafiáty hledí trochu s trpkostí. Odhlédneme-li od této skutečnosti, pak je však karafiát vděčnou a variabilní květinou, takže ač již dávno nestojí na nuceném výsluní, rozhodně mu nehrozí zapomenutí, čas navíc cejch minulosti postupně smývá.

V čase našich prababiček ještě květiny neměly zmíněný cejch minulosti, přesto jejich oblibu ovlivňovala určitá symbolika. Dnes už většina z nás nemá nejmenší ponětí, co všechno nevědomky zvolenými květinami “sdělují”. Mnozí z nás však jistě slyšeli zmínit pojem květomluva. Stěží lze předpokládat, že by i v době nejvyšší popularity květomluvy na ni každý dbal, jak už to tak bývá, zajímala spíše mladé dívky na vdávání, a pak romanticky založené muže, kteří se skutečně snažili za pomoci květin sdělovat nějaký další význam, který jim byl přidělen. Nicméně jisto je, že v obecném povědomí byla mnohem rozšířenější než dnes a kromě jasného záměru se muži střežili, aby milované ženě dali například žlutou růži, která znamenala žárlivost.

Matně si vzpomínám na starý český film, bohužel na jeho název si nemohu vzpomenout, kde scénáristé v jedné scéně využili květomluvy ke komické zápletce. Dívka sedící vedle muže, který se jí líbil, mu podstrkovala různé symbolické květiny, on jí “odpovídal” tak, že z hromady květin vždy na oplátku jednoduše vybral, co mu do ruky přišlo a dívka pak byla z jeho “tajných sdělení” úplně zmatená, protože byla co chvíli zcela protikladná.

Když jsme však již symboliku květin zmínili, podívejme se závěrem na pár příkladů. Celou květomluvu bez většího hledání naleznete mj. na internetu. Růže žlutá vyjadřuje tedy žárlivost, bílá: Soužím se, protože mě nechceš, červená: Díky za lásku, rudá: Horoucně tě miluji (což asi není žádné překvapení) a planá: Nepotřebuješ ozdob. Vonícím karafiátem vám dárce sděluje, že je vaše přátelství hodnotné, ovšem nevonící odrůdou říká: Tvůj charakter za moc nestojí! Pokud muž touží po polibku, měl by dát dívce ananas (Prosím, polib mě!), za tři lískové oříšky by měly dámy muže obdarovat polibky rovnou třemi (lískový oříšek: Prosím o polibek!). Tajnou schůzku žádá, kdo věnuje Ptačí zob: Dnes večer na našem místě! Stále oblíbenější slunečnicí říkáte: Slev trochu ze své hrdosti! A pokud najdete trochu jiné výklady, pak je to proto, že ani květomluva nebyla tak úplně jednotná. Určitě je to však zajímavé a zábavné čtení.

-red-