Ještě něco z praxe k neschopenkám

V předešlém článku k neschopenkám jsem se snažila shrnout nějaké základní poznatky z praxe.  Když jsem si článek poté pročítala, došlo mi, že ještě pár bodíků bych zmínit měla. Rozhodla jsem se, že to ale udělám samostatně.


Mimopracovní úraz

Občas se mi stane (nemělo by, ale mám na starosti docela dost rozmanitých agend a také jsem jen člověk), že si nevšimnu, že lékař na neschopence zaškrtnul, že se jedná o úraz. (Samozřejmě, když jde o úraz pracovní, tak bych to nepřehlédla, protože by se to řešilo s přehršlí papírování,  to však je v každé firmě trochu jinak, tudíž tomu se věnovat nebudu.) Naštěstí nejsem úplně poslední článek v řetězu, tak se to obvykle záhy napraví.

Úraz totiž může být i tzv. “nepracovní” čili “mimopracovní”. A pak je nutno pro sociálku s nemocným zaměstnancem sepsat ještě další formulář, tzv. Záznam o úrazu, a ten k neschopence přiložit. Je to zejména jakási pojistka či řešení pro případy, kdy se podobný úraz stane třeba v opilosti, zaviněnou účastí ve rvačce atp., což má přímý dopad na vyplácení/nevyplácení nemocenských náhrad. I tento formulář patří poměrně k běžné praxi, proto se sluší na něj nezapomínat.

Formulář: Záznam-o-úrazu-formulář-ČSSZ-2017.PDF >>

Zaměstnavatel platí náhradu mzdy a sociálka nemocenskou

Již jsem se v předchozím článku zmínila, že zaměstnavatel podle aktuální legislativy platí prvních 14 dní bez 3 prvních pracovních dnů, tedy tzv. karenční doby. Do placení v tomto případě “náhrady mzdy” jsou však zahrnuty pouze dny (pro vás) pracovní. Tj. od čtvrtého do čtrnáctého dne poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy za pracovní dny, k nimž se počítají i svátky, připadají-li na pracovní den.

Od 15. dne vyplácí nemocenskou (přesněji: dávky nemocenského pojištění) stát, respektive Česká správa sociálního zabezpečení.  Je třeba si nyní povšimnout rozdílnosti termínů náhrady mzdy a nemocenská. Pak totiž začne dávat smysl i další pro mě dříve netušená věc, kterou je fakt, že “nemocenská” se poté již vyplácí za všechny kalendářní dny, nikoli jen pracovní. Děje se tak však maximálně po dobu 380 dní od začátku pracovní neschopnosti.

Vše výše popsané je velmi zjednodušující a nemá za účel řešit celou, jinak velmi obsáhlou problematiku, pouze trošku nakouknout pod pokličku běžnější praxe.

Další informace k neschopenkám viz článek: Neschopnosti kolem neschopenek.