Archiv pro rubriku: Příběhy

Tatínek z klubu maminek


Vojtíšek byl má jediná radost poté, co nás manžel opustil. Začalo to tehdy častými služebními cestami a skončilo prostým oznámením, že se schází s jinou ženou. Na Vojtíška, tehdy už skoro tříletého, mi bude dávat výživné, ale svůj život už s tím naším dále spojený mít nechce, protože našel svou životní lásku. Byla jsem v takovém šoku, že jsem se tehdy ani nějak zásadně nebránila. Rozvod byl celkem rychlý, nechtěla jsem protahovat tahanice hlavně kvůli malému, který teprve v té době začínal rozum brát, a zdálo se mi, že čím rychleji to odbudeme, tím méně ho to zasáhne. Měl sice spoustu otázek, proč s námi už tatínek není, ale podařilo se mi časem docela úspěšně odvést jeho pozornost jiným směrem, především zásluhou mé dobré kamarádky.

Celý příspěvek

Nechtěl jsi naše dítě


Užívala jsem si v té době plnými doušky vysokoškolského života, a i když se kolem mě točilo hodně kluků, nakonec jsem se dala dohromady se starším bratrem své dobré kamarádky. Zdálo se, že nám to klape, oba jsme studovali, Pavel měl při škole ještě zajímavě ohodnocenou praxi, a když jsem také našla příležitostný přivýdělek, mohli jsme ve chvílích volna bez obav vyrážet do všech možných koutů světa. Oba jsme milovali hory, a to bylo vlastně i místo, které nás kdysi dalo dohromady. O pár měsíců později jsme si také na jedné horské tůře v malé chatce daleko od lidí krásně užívali naše milování, jenže – jak se záhy ukázalo – nebyli jsme tehdy ve víru vášně dost opatrní. Nevolnosti po návratu, které mě zastihly, nebyly tudíž dány aklimatizací na jinou nadmořskou výšku, jak jsem se původně domnívala, ale tím, že jsem byla těhotná.

Celý příspěvek

Muž se závazkem


Začal se mi dvořit na jednom večírku u známých. Lichotilo mi to, ale nejevila jsem o něho příliš velký zájem, protože byl o devět let starší a také jsem z doslechu věděla, že má v opatrování malou dcerku. Zda je rozvedený, nebo snad vdovec se ke mně tehdy ještě nedoneslo. Svolila jsem však, že se budeme setkávat jako kamarádi a úplně jsem tak možnost případného vztahu nevyloučila. Snad mi ho bylo i trochu líto, už párkrát předtím jsem se s ním na různých akcích setkala, vždycky působil spíš zadumaně a vážně, na tomto večírku však projevil i svou veselou a zábavnou část, takže mi v jeho společnosti bylo docela dobře. Jen jsem si to nějak nedokázala představit dál. Měla jsem se životem spoustu plánů a muž s dítětem by podle mých představ tento závazek časem přenesl na mě a na to jsem se jednoduše necítila.

Celý příspěvek

Balkónová romance

balkonek_m
Asi to dnes už nebývá obvyklé, ale v domě, kde jsem bydlela, některé byty měly společný jediný balkón, na který se v tomto případě dalo vstoupit od hlavního schodiště. Balkonové dveře mívají obvykle sice jednoduchou západku, která jde při zabouchnutí normálně otevřít, jenže ten den se zřejmě značně již oprýskané a letité dveře rozhodly, že si se mnou zašpásují, a když závan větru zabouchl dveře, což nebývá nic neobvyklého, nešly mi otevřít, ať jsem se snažila sebevíc.

Celý příspěvek

Rytíř na černém koni


Moje kamarádka byla od počátku, co ji znám, totálně poblázněná do hradů a zámků a hlavně do středověku a renesance, zatímco pro mě byl dějepis vždy spíš španělská vesnice a nutné zlo. Dokonce jeden čas chodila i do kroužku historického šermu, a tak čas od času kromě akcí v bezprostředním okolí vyjížděli na různé akce po celé republice. Občas jsem se za ní jela podívat, protože ve mně zase odjakživa dřímal určitý cestovatelský duch, a když už jsem se moc nedostala do exotických krajin, procestovala jsem tak aspoň kus naší vlasti a zpětně musím říci, že u nás je krásně zkrátka všude. Tehdy jsem se na to jen dívala trošku jinou optikou.

Celý příspěvek

Lístky do krajiny splněných snů


“Slečno, nechcete jít teď do kina? Jedna kamarádka nakonec nepřijde a nechce se nám vracet lístek, dáme vám ho grátis, hlavně když nepropadne,” oslovil mě nečekaně jeden kluk, když jsem zrovna postávala poblíž pokladen místního kina. Čas od času, když jsem měla cestu kolem, tak jsem se zašla podívat, co právě dávají, a někdy pak vytáhla někoho s sebou. Od chvíle, kdy mi dal můj ex kopačky, jsem se tu potloukala celkem často, neměla jsem to daleko od domova, a navíc byla poblíž kavárna a klub, kde jsem se s různými přáteli snažila zahnat svůj momentální splín. Procházky na čerstvém vzduchu mi ostatně také dělaly celkem dobře. Nějaký čas už uběhl, ale ta rána se ne a ne zacelit. Návrh toho kluka mi přišel sice trošku praštěný, ale měla jsem zrovna celkem čas, tak jsem po krátkém váhání přikývla.

Celý příspěvek

  1. Stránky:
  2. 1
  3. 2
  4. 3
  5. 4
  6. 5
  7. 6