Pohodová žena

Pravidelným pořadem, k němuž velká část národa zpravidla podvečer usedá, je předpověď počasí. Mnohdy se rozčilujeme, že dlouhodobější předpovědi se nenaplňují, při plánování dovolené bychom nejraději věděli počasí nejméně půl roku předem. To zatím však není možné, na relativní přesnost předpovědi se můžeme spolehnout tak dva tři dny předem, zásadní odchylku zpravidla nemívá ani týdenní předpověď,... 

Rok co rok tento svátek rozdělí národ na dva tábory, jedni ho neslaví, mnozí i ze zásady, druzí ho přijali za svůj a říkají – proč ne, je to příležitost říct někomu, jak moc ho máme rádi. První tábor vesměs odporuje, na to není třeba se podvolit obchodníkům a masám a říkat to ve stanovený den, navíc je to podle nich pro nás zcela cizí, zámořský svátek. Rozumět lze oběma názorům, ale proč si z obou nevzít... 

Život v našem podnebném pásu má své půvaby, známe hřejivé letní sluníčko i zimní sněhové závěje, ale přináší také řadu záludností. Čtvero ročních období znamená pro naši pleť nutnost stále se přizpůsobovat změnám teplot i intenzitě slunečního záření. V zimě naši pleť nejvíce zatěžují mrazy, hlavně ji však ohrožují prudké přechody mezi vyhřátými místnostmi a venkovním mrazem. To je navíc doprovázeno... 

„Usmívej se, zítra bude hůř!“ dostala jsem jednou od kamarádky placku, která na dlouhý čas ozdobila můj starý monitor. Níže jsme pro vás připravili přehled všech možných i nemožných smajlíků, s nimiž nám to usmívání jistě půjde lépe.  

Pokud byste chtěli v únoru někoho odmítnout elegantním způsobem, mohli byste mu říct, že to, oč se jedná, uděláte třicátého února. Bystrý jedinec to pochopí během chvilky, 30. února přece v našem kalendáři není, takže to je totéž, jako když řeknete, že to neuděláte nikdy. Pouze ve třech historických obdobích, avšak dlužno dodat, že nikdy na našem území, se v kalendáři 30. února skutečně psalo.  

Břišní tanečnice Jana spolu se svou kamarádkou uměla předvést efektní představení i se svými kily navíc. Sama však cítila, že ač pro tento tanec není sošnější postava vůbec na škodu, tančilo by se jí lépe, kdyby měla krok o pár kilo lehčí. Pro kamarádku byla její nadváha záhadou, Jana jedla podle ní snad i méně než ona. Pro doktorku Kateřinu to již záhada nebyla – výsledky potvrdily, že Jana je chronická dietářka.... 

Už jsme si zvykli, že se mnohé mění. Co existovalo před několika lety, dnes již být nemusí. Stavby se staví a boří a přestavují, jen zřídkakdy se také však stěhují. Pokud zapátráme v historii stěhování staveb, najdeme zajímavý údaj o tom, kdy k podobné události v tehdejším Československu došlo poprvé. Akce probíhala mezi 3. a 4. únorem 1956 a přesouvala se raně barokní kaple Máří Magdalény u Čechova mostu pod pražskou... 

Manželství jako klidný, láskyplný přístav, kde si partneři rozumí, milují se až do skonání věků, bylo ideálem červené knihovny snad odnepaměti. Menší mráčky v ní byly překonány a všechno dobře skončilo. Ovšem za hranicí všedních dnů manželských či spíše všeobecně partnerských svazků na nás čeká celá řada úskalí, jimiž musíme proplouvat. A tak místo poklidného přístavu naše vztahy občas připomínají...