Případ plný přísloví

Četník je, koneckonců, také jen člověk, a potřebuje tu a tam na pár dní volno. Kupříkladu nám známý strážmistr Helebrant. Laskavý čtenář jistě odpustí trochu těch klevet a drbů: on se, jistě že v rámci svých povinností, poznal s jednou mladou modistkou, která byla ve městě na delší pracovní cestě. Zřizovala tam pro svou firmu filiálku. Tu pak jezdila pravidelně kontrolovat a… a… Zkrátka a dobře, nakonec z toho byla láska jako trám.

Celý příspěvek

Bramborová patálie

Praporčík Čečetka se cítil být zase jednou jako raněný býk, neboť právě byl nadřízeným informován o výsledku kontroly, která před nedávnem přepadla jejich stanici. Seděl v kanceláři vrchního strážmistra a prokousával se obšírnou zprávou, ve které pověřený kontrolní orgán Píšťala vznesl hrubou nespokojenost nad nedostatečnou kvalitou písma příležitostného zapisovatele Hroznaty. Po pravdě řečeno, gážista Hroznata své písařské povinnosti snášel jen s krajním sebezapřením, ovšem tentokráte to už tak neoblíbený Píšťalník (jak se ouřadovi posměšně říkalo) krapánek přehnal. „Tak nejednotnost zápisů se nám vytýká…“ zavrčel praporčík, a aniž by požádal o svolení, opustil svého velitele, aby se vrátil s četnickou Pamětní knihou, ve které úporně listoval: „prý různě odsazené odstavce a velikost písma…“

Celý příspěvek

Cesta do hlubin jezevčíkovy duše

Dlouho jsem přemýšlela, jak co nejlépe splnit zadání seminární práce na téma „Péče o duši“. Položila jsem si otázku, co je to vlastně duše? Jak se o ni dá pečovat? Důkladným studiem pramenů i různých rad jsem se pokusila o charakteristiku Duše. Duše je pojem zcela neurčitého významu. Původně tento pojem znamenal princip života, tedy to, čím se živá bytost liší od mrtvoly.

Jak lze pečovat o něco nejasného, neurčitého? Duše má podle Platónovy filosofie tři složky: emoci, vůli a rozum, který řídí dvě předchozí. I když mám někdy pocit, že emoce vítězí nad rozumem.

Celý příspěvek

Bloger a Ona

Seděl doma u prastarého počítače. Zkoušel, jen tak, napsat pár řádek. Ne že by to byl nějaký extra spisovatel, který v potu tváře denně odhání nakladatele ode dveří vidlemi, to ani náhodou ne. Bavil se psaním svého blogu a nikdy se nechtěl podívat na počítadlo, které zaznamenává počet návštěv. Co kdyby zjistil, že ty jeho věty nejsou ke čtení.  No co, někdo sbírá zbraně, auta, známky, každý máme nějakou tu úchylku… Jenže dneska to bylo prostě jiné. Dneska mu to šlo jako psovi pastva, ale on to prostě prostě musel překonat.

Celý příspěvek

Marie

V tom nedělním odpoledni bylo ve vesnické hospůdce rušno. Kdysi tady byla obecná škola, kterou okresní hejtmanství necitlivě zrušilo. Prý pro nedostatek žactva. O několik let později, co obecní majetek bez užitku chátral, se nakonec obecní radní dohodli, že si tam vybudují malou hospůdku. Měli cit pro své voliče a věděli, že vesnice bez obdobného svatostánku není prostě k bydlení. Šenkýř tam občas u pípy stojí jen tak. V koutku sedí pár štamgastů, starými kostnatými prsty objímají své sklenice a ucucávají z nich řádně ošetřenou jedenáctku. Nemluví. Sedávali spolu ve škole. Tak proč to měnit.

Celý příspěvek

Kudlanka bezbožná

Jeho život se mu zdál být poměrně hodně šedivý, a ne zcela ideální. Od mala byl tělesně postižený. Nakonec ho jeho hendikep předurčil k životu s rodiči i v poměrně pokročilém mládí. V žádném případě ale neházel flintu do žita a snažil se být alespoň trochu užitečný. Pracovat přímo ze svého kolečkového křesla nebo v nepohodě jen z postele? Pro něj žádný problém. Vždyť převážnou většinou času komunikoval prostřednictvím počítače. Když ho políbila múza, z rukávu sypal texty k písničkám, protože celý život miloval muziku, nebo na objednávku vytvářel či jen servisoval nejrůznější webové stránky. Občas to všechno prokládal hraním onlinových her. Rozhodně se nenudil.

Celý příspěvek

  1. Stránky:
  2. 1
  3. 2
  4. 3
  5. 4
  6. 5
  7. 6
  8. 7
  9. ...
  10. 70