Komunikace s partnerem má prostá pravidla


Empatie, větší emotivnost a hovornost, to vše je spojováno se ženami. – A vlastně proč ne, není na tom nic špatného, pokud je vše ve správných mezích. Dokonce toho lze využít i v partnerském dialogu. Říká se ostatně, že vztah je jakýmsi neustálým partnerským dialogem, mluví se slovně, ale také činy, dokonce i mlčení má svůj význam. A co nám při komunikaci s partnerem doporučují odborníci?


Možná že je váš partner spíše málomluvný, přesto má i on mnoho svých starostí, se kterými by se rád někomu svěřil. Někomu blízkému od srdce k srdci, vám. Třeba je to tím, že někdy příliš hovoříte sama o sobě a nevnímáte jeho snahu vám něco říct, proto raději zmlkne a nic se nedozvíte. Je tedy v první řadě nutné mu dát příležitost, aby si s vámi pohovořit mohl, na chvíli odložit myšlenky na své problémy a věnovat se těm jeho. Využít onu pověstnou ženskou empatii, vcítit se.

Muži se svěřují problematičtěji, ale mají-li prostor a cítí-li důvěru, umí to také. Někdy jen stačí vytvářet pro rozhovor vhodné příležitosti, vyrazit na společnou procházku, pracovat na společných tvůrčích úkolech, ať již třeba na zahrádce nebo při drobných úpravách bydlení. A když prší a nic se vám nechce, sedněte si spolu, dejte si kávu nebo čaj, vytáhněte pozapomenuté hry, hrajte si, relaxujte a povídejte si.

Vyslechněte ho pokud možno bez předešlých soudů, stereotypů a předsudků. Mluvte s ním o všem, o čem s vámi mluvit chce. Možná předejdete pozdějším hádkám, protože včas například odhalíte, v čem se vaše názory na některé věci liší a vyřešíte je nyní a v klidu. Samozřejmě se snažte více naslouchat než povídat. Jistě toho máte rovněž hodně na srdci, ale takto mimo jiné ukážete, že jej máte ráda. A až se vypovídá, dojde i na vás, nebojte se.

Častým zvykem je, že ženy se na partnery vrhají se svou palbou výřečnosti, sotva muž vejde do dveří. Zkuste to jinak. Dejte mu při příchodu pusu, a pak jej nechte čtvrt – půl hodiny vydechnout, a až potom mluvte o denních novinkách. Pokud už máte něco na jazyku a je to něco radostného, pak samozřejmě toto pravidlo tak úplně neplatí. Potěšující informace povzbuzují, ale problémy jednoduše aspoň na pár minut odložte. Muž by se měl domů vracet rád a tato chvíle klidu mu to umožní.

Na veřejnosti je třeba stát na straně partnera, i když třeba opravdu nesouhlasíte. Rozpory řešte až doma. Nepokoušejte se manžela shodit či dokonce zesměšnit před společností. Bude to brát jako velkou ránu pod pás a jen tak vám to nezapomene. Navíc by se i on v ten okamžik musel bránit – a pravděpodobně by vám váš útok dosti nešetrně či bolestivě oplatil.

Pokud se partner připravuje na nějakou důležitou schůzku či projev, můžete mu zkusit být nápomocná při kladení dotazů, aby si ujasnil, co chce říci. A když se vrátí, zajímejte se, ale ne vtíravě, jak to proběhlo. Samozřejmě když o tom nebude chtít mluvit, nepátrejte po příčinách. Pravděpodobně vám je řekne později sám. Raději mu připravte třeba něco dobrého k jídlu pro povzbuzení a buďte milá. A pokud se vám naopak pochlubí se svým úspěchem, tak ho řádně oceňte a pochvalte. To potěší i vás, a muže tím spíš.

A konečně, berte muže takového, jaký je. Moudře se praví, že pokud se snažíte muže předělat, nakonec se s ním rozejdete, protože už to není ten, do kterého jste se kdysi zamilovala. Na to je třeba nezapomínat. A jedno vtipné moudro na závěr: “Nerozčiluj se nad nedostatky svého partnera. Věz, že kdyby je neměl, pak by si zřejmě vybral lepší děvče než jsi ty.”

Redakce