Soutěžení, to je potěšení


Před časem mě v metru upozornil kamarád na jednu dámu: “Koukni se, to je ta, co se objevuje v hodně televizních soutěžích, však víš, ne?” Poznala jsem ji, zmíněná žena úspěšně prošla celou řadou soutěží, až se o ní začalo hojně mluvit a psát. “Trochu ji znám,” pochlubil se, “chodila se ségrou do školy.” No vida, jaké se dějí náhody. Tato soutěžící mě už před časem zaujala – a nejen mě, celý národ. Dodnes na ní vzpomínám, vlastně vzpomínat netřeba, nedávno jsem ji zase zahlédla v jedné televizní soutěži. Jako vždy působila velmi sympaticky a nezapřel se ani její široký rozhled. Jednoduše úspěšná soutěžící – několikrát po zásluze odcházející jako vítězka. Zjevně ji soutěžení baví a je to její koníček, což je vždy ideální spojení.


Přiznám se, že já moc velký soutěživec nejsem. Pamatuji si na éru stíracích losů, které jsem následně po výhře v hodnotě pár korun vyměnila za další los, na který jsem však už zpravidla nevyhrála nic. Kdysi jsem pod stromeček také dostala jakousi loterijní vánoční poukázku a nebýt rodičů, kteří mi ji neustále připomínali, tak by snad bývala propadla. Přesto mám soutěže ráda a obdivuji ty, kdo se jim věnují. Znám dokonce několik příběhů, v nichž výherní štěstí potkává vždy jednu a tutéž osobu. Jako by se náhoda a štěstí přikláněly pouze k některým lidem. Je to docela zajímavý úkaz, někdo by možná mluvil o osudovosti, kdo ví?

Nevybavuji si, že by v mém okolí někdo něco většího vyhrál. Pár menších výher snad, ale žádná výhra na hranici snů to určitě nebyla. Dokonce ani když jsme na sestřině maturitním večírku připravovali malou tombolu a zakoupili následně pár čísel, stále se pro výhry zvedali jen lidé kolem nás. Někdo pochopitelně i víckrát. My ani jednou, přestože cen, třebaže byly drobné, se sešlo poměrně dost. Dodnes na to losování vzpomínám s úsměvem, připomínalo mi tak trochu hasičský bál s tombolou ve filmu Hoří, má panenko. Popravdě řečeno spíše tamní atmosférou než tím, že by snad byly i v našem případě ceny rozkradeny. Skoro mě mrzí, že se to tenkrát nestalo, byla by to paralela o to výstižnější.

Výhry některé z nás zkrátka míjejí. A jiným co chvíli nese pošťák balíček. Dokonce se v souvislosti se soutěžemi mluvilo i o jakési závislosti – specifickém druhu gamblerství. Soutěže dnes najdeme všude, zde v magazínu je máme ostatně také. Přinejmenším přinášejí příjemný pocit, že dostáváme šanci získat zadarmo nějakou hodnotnou věc či dárek pro radost. I když mnohdy jsou podobných zájemců a soupeřů stovky, ba tisíce. O to je pak získaná cena hodnotnější.

Samotný zájem o soutěž přisuzuji rovněž přirozené lidské hravosti a koneckonců i soutěživosti. Proto si hrajme, soutěžme, zvlášť když je součástí soutěží i nějaké naše úsilí, například při soutěžích literárních. Tam vznikají i více či méně cenné kulturní hodnoty. Soutěžit můžeme ve zpěvu, tanci, s našimi zvířecími miláčky na výstavách, v televizních pořadech, při luštění výherních křížovek či prostřednictvím všelijakých soutěží v časopisech a dalších médiích. Hlavní je, aby nám soutěžení přinášelo radost – a při troše štěstí i nějakou tu pěknou výhru. Přeji nám všem mnoho zdaru!

Redakce

Soutěžte na webu Inzerce soutěže… Denně aktualizované soutěže.