Co jsou naše symboly štěstí?


Nevím, zda se tam, kde se používají klasická kamna, ještě v dnešní době zvou kominíci na chvíli do domu, aby přinesli štěstí, jako se to dělávalo za časů našich prababiček. I zde v ulici jsem dříve čas od času potkávala kominíka a hned mi na mysli vytanulo, že bych se měla pro štěstí chytit za knoflík, nebo si na kominíka přímo sáhnout. Toho jsem se nikdy neodvážila, ale po knoflíku jsem se pokud možno nenápadně vrhla. A v případě, že jsem neobjevila knoflík u sebe, rychle jsem ho hledala třeba u kamarádky, co šla se mnou. Jednou se mi zdálo, že si toho kominík všimnul a usmál se. To bylo takové zvláštní kouzlo porozumění, vždyť v úsměvu je také obrovský kus štěstí. Podíváme se však nyní na další symboly, amulety, talismany i jednání, kterým se snažíme štěstí přivolat.


V dárkovém zboží hledáme velmi často jako dáreček slona. Ovšem nestačí nám jen tak jakýkoli slon. Tenhle musí mít chobot hezky nahoru. Zatím jsem se nedopátrala, proč vlastně je to tento slon, snad prapůvod leží v daleké Indii, kde už od dávných časů ctili bílé slony. Bílý slon také předznamenal narození samotného Buddhy, když vstoupil ve snu královny Máje do jejího boku. Královští věštci vyložili sen jako znamení, že královna porodí výjimečného člověka. A stalo se.

Když je krásný večer a touláme se pod hvězdným nebem, často zvedáme oči nebi a hledáme padající hvězdu, aby nám splnila přání. Ostatně známe také označení, že “člověk se narodil pod šťastnou hvězdou”. Když je slunný den, začne pršet a přitom i nadále svítí sluníčko, otáčíme se všemi směry, zda na rozmezí slunce a dešťových kapek nenajdeme duhu. V některých kulturách se traduje, že na konci duhy je ukryt poklad. Na jetelové louce zase bedlivě prozkoumáváme každý milimetr zeleně, zda neuvidíme čtyřlístek. Utržený a usušený jej pak nosíme u sebe. Pro štěstí. Stejně jako někdo do peněženky o Vánocích přidá kapří šupinu, aby se ho drželo štěstí a peníze.

Všichni celý život štěstí hledáme a přitom nevíme, jak vypadá, a právě proto po něm neustále pátráme. Pomoci nám či nás ochraňovat mají také různé amulety a talismany. Označení amulet pochází z latinského slova amuletum, které znamená oddálit nebo odsunout. Amulet je tedy něco, co by mělo “odsunovat” nebezpečí nebo smůlu. Slovo talisman je původu arabského, pochází ze slova tilasm a znamená „kouzelný obraz s magickými symboly“. Talisman je nutné kvůli probuzení jeho kouzelné moci držet v ruce nebo otírat. Amulet však stačí pouze nosit u sebe.

Talismanů známe celou řadu, od malé plyšové hračky až po fotografii milované osoby. Kromě těchto ryze osobních předmětů, však využíváme i symboly všeobecně známé. Výše jsme si již uvedli slona s chobotem vzhůru, ale jsou samozřejmě další. Začneme číslem. Víte, které číslo je v naší kultuře šťastné? Jistě, že ano. Sedmička. Za sedm dnů stvořil bůh naši zem… Sedmička však byla oblíbená nejen v křesťanském, ale i v pohanském světě.

Co si dost často vozí lidé z Egypta? Dříve to byl třeba i prášek z mumií, dnes se spíše vozí amulet v podobě posvátného skarabea (brouka vrubouna posvátného), který se vkládal na srdce zemřelých. Je symbolem reinkarnace, lidé jej vídali vynořovat se náhle z písku, jako by se odtud náhle zrodil. Jako mimořádně účinné amulety byli pokládáni skarabeové, kteří byli kladeni na místo srdce zemřelých jako jejich ochránci u „soudu mrtvých“. Na jejich spodní straně byla vyryta slova 30. kapitoly Knihy mrtvých: „Ó, mé srdce, ty nejvnitřnější části mé bytosti! Neobracej se proti mně jako svědek před tribunálem. Neboť ty jsi bůh, který je v mém těle, můj stvořitel, který udržuje mé údy.“ A nebo si třeba vozí charakteristický kříž s “očkem”, takzvaný ankh (kříž života), představující klíč k záhadám mezi nebem a zemí. Vznikl spojením symbolů Osírida (T-kříž) a Ísidy (ovál). V hieroglyfech je často znakem pro “život”.

Střepy znamenají štěstí, proto se na svatbě často rozbíjí talíř, třebaže tam se i ukazuje, kdo se v manželství jak postaví ke společné práci. Pro štěstí se dává také prasátko. A co srdce? Je symbolem lásky, ale také štěstí, stačí si jen přečíst nápisy na pouťových srdcích z perníku, kterými se také rádi obdarováváme. Samozřejmě nesmíme zapomenout na podkovu, která se zavěšovala nad vstupní dveře venkovských stavení. Někde se věšela záměrně do tvaru “U”, to aby z ní štěstí nevyklouzlo.

Z dálného východu k nám přišel rovnovážný symbol spojeného mužského a ženského principu – jin a jang, silný symbol spojené energie. A dnes by se možná k celé řadě symbolů daly přidat i známí smajlíci, které si navzájem posíláme. Zahrnují sice významy různých druhů, odrážejí pocity a nálady, ale slovo smajlík, pocházející z anglického “smile”, znamená úsměv. Úsměv odráží naši vnitřní pohodu a úsměv je mnohdy tím nekrásnějším dárkem a klíčem ke štěstí. Proto se na sebe navzájem usmívejme, jak nejvíc to jen jde.

Redakce