Rovnovážný vztah

Mezi vztah, který by většina z nás označila za šťastný, a vztah rovnovážný by se prakticky dalo položit rovnítko. Pokud ve vztahu nejsou nastavena pravidla tak, aby vyhovovala oběma stranám a plusy na jedné nevyrovnávají mínusy na straně druhé, pak obvykle aspoň jeden z partnerů takovýto vztah za šťastný nepovažuje. Stává se, že druhý partner, kterému rozdělení rolí vyhovuje, může být celkem spokojený, ale pokud jste na straně toho, kdo cítí, že vše není v pořádku, nezbývá vám nic jiného, než začít s postupnými změnami. A nejsnáze se začíná u sebe.



Ženy bývají častěji těmi, které do vztahu umějí dát hodně ze sebe, a toto dávání je někdy na hranici obětování se pro vztah. Na oplátku očekávají to samé od partnera a bývají nemile překvapeny, že tomu tak není. Neuvědomují si, že příliš ústupků a obětí, které jsou vedeny pouze z jejich strany, vztahu neprospívá. Muži se sice navenek rádi nechávají opečovávat, ale až jim toto pohodlí, které znají z mateřské péče (a další matku dlouhodobě nepotřebují), zevšední, začnou se rozhlížet po novém dobrodružství a po další výzvě. A ani se nenadějete a jsou pryč. Na druhou stranu ani muž, který vám splní, co vám na očích vidí a všechnu vinu bere na sebe, pro běžnou ženu není dlouhodobě dostatečně imponujícím partnerem, takže i žena záhy hledá únikovou cestu.

Najít partnera, s nímž se po stránce braní a dávání, byť pokaždé to může být v jiné oblasti, dostanete do vyrovnané bilance, je umění. Doba se pozměnila, takže dnes trochu tápeme v rozdělování rolí, tedy v tom, kdo se jakou měrou má starat o zajištění finanční podpory a komu přísluší péče o domácnost. Zaběhnutý model sice funguje nejčastěji, ale ženy si přejí, aby jim partner byl v domácnosti nápomocen, zvlášť když se samy podílejí na rodinném rozpočtu, případně aby aspoň ocenil, co všechno ona zastane, a vyrovnal to pozornostmi či podporou v jiné oblasti.

Do vztahu vstupujeme s určitými přáními a sny, které sice obrousí čas a realita, ale vzdát se úplně všeho, není v pořádku. A opět je to zpravidla chyba žen, které opouštějí své záliby, koníčky a zájmy kvůli rodině, a často to partner, který si pro sebe čas najít dokáže, ani nevyžaduje. Muži jsou zkrátka aktivnější a umí podstupovat rizika, takže si snáze řeknou o vše, co chtějí. Ženy by si v tomto případě z nich měli vzít příklad. Možná neprosadí všechno a hned, ale někdy i dílčí vítězství jsou důležitá. To samozřejmě není nabádáním, že by měl být kvůli každé maličkosti vyvolán spor, spolehněte se také trochu na svou vynalézavost, v této oblasti umí mnohé ženy partnerům svá přání předestřít tak, že nakonec to vypadá, jako by to byl plán jejich partnera, a ten on velmi rád odsouhlasí. Když však vnímáte, že partner na vaše náznaky nereaguje, volte přímou cestu. Muži na kódování signálů nejsou vybaveni.

Ženám často pomáhá jejich větší intuitivnost, poznají, jak partner zareaguje ještě dříve, než on sám tak učiní. To jim pomáhá budovat doma pohodovou atmosféru. A to muži rozhodně vítají. O tom, že chvály není nikdy dost, se také není třeba dlouze rozepisovat, takže pokud jsou splněna vaše přání, dejte to partnerovi patřičně najevo. Příště se bude snažit, aby vás potěšil, protože pochvala je pro ně příjemný doping.

Harmonie ve vztahu plně závisí na dynamice povah partnerů, někdo je energičtější, jiný je víc schopen ustupovat, ovšem poměr mezi tím musí co nejvíce vyhovovat oběma stranám a zapadat do sebe jako kolečka dobře promazaného stroje. Není to zdaleka tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Budování vztahu je narušováno nároky této doby, pracovními povinnostmi a mnohdy zběsilým životním tempem. O to víc by si partneři měli užívat společně stráveného času. Je k tomu potřeba hodně nadhledu a také smyslu pro humor, s ním totiž dokážete překonat velké množství překážek.

Redakce