Výročí týdne: Otevření Nosticova (Stavovského) divadla


Kdo pečlivě sledoval divadelní scény z filmu režiséra Miloše Formana Amadeus, nahlížel v nich také do interiéru pražského Stavovského divadla, kde se celá řada scén z tohoto filmu natáčela. Stavovské divadlo v průběhu let měnilo několikrát svůj název, 21. dubna 1783 bylo poprvé slavnostně otevřeno nikoli jako Stavovské, ale jako Nosticovo divadlo. Za socialismu pak divadlo neslo název Tylovo. Základní kámen k jeho stavbě byl položen 7. června 1781.



Divadlo stojí na Starém Městě v Praze, na Ovocném trhu a své první jméno získalo podle mecenáše stavby a vlastence hraběte Františka Antonína Nostice-Rienecka. Od položení základního kamene do slavnostního otevření Lessingovou tragédií Emilia Galotti (zmíněného 21. dubna 1783) uběhly necelé dva roky. Divadlo bylo zasvěceno „Vlasti a Múzám“ – „Patriae et Musis“, jak hlásí i nápis na jeho průčelí. Plány divadla nakreslil hrabě Künigel a stavbu provedl dvorní stavitel Antonín Haffenecker. Původní kapacita divadla byla tisíc diváků, pro jejich větší pohodlí byla časem snížena na 659 míst, což je i současné plné obsazení.

Zpočátku se v divadle hrála hlavně německá činohra a italská opera, české vlastenecké kruhy však v té době postupně nabíraly na síle, a tak již v lednu roku 1785 na jevišti zazněla také čeština při uvedení veselohry Gottlieba Stephanieho Odběhlec z lásky synovské. Ve zdejším divadle svou operu Figarova svatba dirigoval sám Wolfgang Amadeus Mozart. Na rozdíl od chladné až odmítavé Vídně zde tato opera sklidila výrazný ohlas, a dojatý Mozart pro Pražany složil a roku 1787 opět osobně dirigoval operu Don Giovanni, neboť, jak se traduje, údajně prohlásil: “Mí Pražané mi rozumějí.”

Pravděpodobně sice tato slova nepronesl, ale Prahu si rozhodně za ocenění jeho tvorby velmi oblíbil. Další premiéra Mozartovy opery se odehrála roku 1791 na počest korunovace císaře Leopolda II. českým králem, jednalo se o operu La clemenza di Tito, ale ta již famózního úspěchu svých dvou předchůdkyň nedosáhla. Později divadlo odkoupili od hraběte Nostice čeští stavové a přejmenovali ho na Stavovské. Jméno Tylovo neslo divadlo od října roku 1949, původní jméno mu bylo vráceno až po Sametové revoluci. Mozartovo působení ve Stavovském divadle tento kulturní stánek v budoucnu proslavilo po celém světě. Zůstalo navíc jediným do dnešních dnů dochovaným divadlem, kde W. A. Mozart kdy působil. Dodnes najdete v jeho nabídce především mozartovský repertoár.

Zdroj: Wikipedie

-red-