
Pokud někdo vysloví termín panenská královna, pak může mít na mysli snad jedině anglickou královnu Alžbětu I., které historie připsala toto přízvisko, třebaže to vůbec nesouviselo s její prudérností. Alžběta za svůj život vystřídala množství milenců z řad významných osobností a šlechticů své doby, pouze se přes krátkodobé úvahy odmítala vdát a určit tak svého nástupce. V lednu si připomínáme výročí její korunovace. Formálně vládnout začala Alžběta již 17. listopadu 1558 a vládla úctyhodně dlouhou dobu, až do 24. března 1603. Korunována však byla až 15. ledna 1559. Délka její vlády i výrazný rozkvět, který se v tomto čase odehrál, daly název celé etapě zlatého věku Anglie, která bývá nazývána dobou alžbětinskou.
Alžbětiným životem i ložnicí prošla celá řádka mužů. Zpočátku se reálně uvažovalo i o výhodném politickém sňatku, kdy se o ni ucházelo několik nápadníků ze španělského nebo francouzského královského rodu. Nakonec však zůstala neprovdána. Svou politickou moc opírala často i o neurozené, ale schopné muže, kterým věnovala šlechtický titul. To platilo i v případě proslulého sira Francise Drakea, mořeplavce, piráta a následně také úspěšného válečníka, který se souhlasem a podporou Alžběty přepadával španělské obchodní lodě, převážející zlaté poklady z Ameriky do Evropy a ve válce porazil slavnou španělskou flotilu Armada.
Při plíživém nahlédnutí do její ložnice bychom zde postupně nalezli třeba ryšavého Thomase Seymoura (muž Kateřiny Paarové) nebo bledého, světlovlasého a nepříliš inteligentního Edwarda Courtenaye, hraběte z Devonshiru, který se málem stal i jejím manželem, dále také mužného, snědého a tmavookého Roberta Dudleye, hraběte z Leicestru, či lorda kancléře a kapitána tělesné stráže Christophera Hattona. Své sympatie věnovala i povýšenému, hádavému a rozmařilému Edwardu de Vere, hraběti z Oxfordu, i temperamentnímu veliteli osobní stráže, Walteru Raleighovi, který byl po obtěžkání dvorní dámy s ní oženěn a od dvora vyhnán. Na jejím lůžku bychom konečně nepřehlédli ani vznětlivého, mocichtivého, o 34 let mladšího Roberta Devereux, hraběte z Essexu, obviněného ze vzpoury proti královně a 1601 popraveného, či vcelku bezvýznamného Charlese Blounta.
V období zlatého věku do Anglie plně pronikla renesance a myšlenky humanismu. K nejvýznamnějším tvůrcům tohoto období patřili například F. Bacon, E. Spencer, B. Jonson, Ch. Marlowe nebo slavný dramatik William Shakespeare.
Zdroj: Wikipedia
-red-
Další zajímavé články:
- Na vysoké noze si žili již před staletími
- Výročí týdne: Otevření Nosticova (Stavovského) divadla
- Když dítě dospívá
- Koncert Hany Zagorové a Petra Rezka v Brně
- Kuriozity a zajímavosti ze světa žen
